Tak jako každý sbor, i my máme svou historii.
Naše počátky vzniku sahají až do roku 1874, kdy byla zřízena takzvaná požární policie. Do roku 1989 zajišťoval sbor i hašení požárů. Po tomto datu došlo k pomyslnému rozdělení na - Sbor a zásahovou jednotku. Ale musím zdůraznit, že ve většině obcí by jednotky zanikly bez podpory sboru a většina členů jednotky je členy sboru. Tyto organizace by jen těžko přežívaly bez vzájemné podpory. V jednotce jsou lidé, kteří jsou odhodlaní pomáhat druhým a zásahy zachraňují nejen životy, ale i majetky. Když nemůže člen jednotky, byť ze zdravotních důvodů tuto činnost vykonávat, je dále členem sboru. Protože hasičina ho baví a pro takového člena bez existence sboru by odchod do ústraní byl bolestivý, že opustil koníčka kterého miloval. Proto chci podotknout, že propojení sboru a jednotky je důležité. Toto propojení je nelépe vidět při různých oslavách. Například při výročí založení sboru. Sbor se stará o hladký průběh oslav a pořádání zábav. A jednotka zpestřuje oslavy ukázkami techniky a dovednostmi. Jelikož každý jsme členem sboru, tak o hladký průběh nejen oslav, se starají všichni.
Historie vzniku Sboru dobrovolných hasičů Koryčany - město
Z kroniky sboru se dočítáme, že vznik sboru dobrovolných hasičů sahá až do roku 1870 kdy obec Koryčany vlastní na tu dobu již nějaké hasičské nářadí, které je skladováno v jednom přístřešku v Blišické ulici u Palírny. Obec však hasičský sbor neměla. Až v roce 1874 vzniká takzvaná hasičská policie pro jednotlivé ulice. Do tohoto roku se kladou počátky našeho sboru. V roce 1875 obecní zastupitelstvo projednalo dne 10. ledna na schůzi záležitosti hasičské. Příslušný protokol zněl: zakoupení hasičské stříkačky povoleno. V této době se přihlásilo do sboru 48 mužů. Podrobný záznam o složení a činnosti sboru chybí a většinou tyto zprávy a zápisy jsou neúplné. Zde je nutno dodat, že náčelníkem sboru se stal nadučitel K.M.Ondráček. To se psal rok 1885. Náčelníkem byl pak do roku 1899. Ze zápisů z kroniky byli tyto roky pro sbor velmi pochmurné jelikož sbor byl ve velkém úpadku.
Na sklonku roku 1898 byl pověřen obecním zastupitelstvem v koryčanech tehdejší učitel chlapecké školy bratr Alois Kotzman aby zřídil a organizoval sbor dobrovolných hasičů v koryčanech. Ujal se této práce s největším zájmem a energií. Ihned po jmenování náčelníkem sboru začíná s prací ve sboru. Přijímá nové členy, kupuje nové pracovní obleky, opravují se přilby, staví se další přístřešek aby mohla být uskladněna a řádně zabezpečena hasičská technika. V roce 1900 pak byli vypracovány stanovy sboru. Rok 1910 zůstává hluboko zapsán do historie hasičů v koryčanech. V tomto roce byla předána do užívání sboru nová hasičská zbrojnice, kterou předává sboru tehdejší starosta obce Alfréd Thonet. Po celou dobu, která se vyznačovala velkým úsilím a práce pro hasiče ve které vyniká osoba bratra Kotzmana, vynakládal sbor velké úsilí o záchranu majetku občanů a také lidským přístupem k tragédiím občanů nejen v koryčanech. K nezapomenutelným okamžikům našeho sboru patří jmenování bratra Kotzmana v roce 1906 členem župního výboru župy kyjovské aby pak v roce 1919 byl jednomyslně zvolen starostou župy kyjovské. Další jeho funkce a aktivity jsou popsány v části jeho životopisu, který bude samostatně zveřejněn. V roce 1923 slaví sbor 25-let od své rekonstrukce to je od roku 1899. U příležitosti tohoto jubilea se koná 17. června v koryčanech župní sjezd. Po celou dobu náš sbor aktivně přistupuje k úkolům, které před ním stojí. Jest také zmínit založení družstva samaritánů, pořízení sanitky a záchranné stanice. Těžkou ránu pak sbor zasahuje 19. březen 1938 kdy zemřel starosta sboru a starosta, kyjovské župy č.38, jednatel, Moravskoslezské jednoty hasičské, předseda organizační komise svazku československého hasičstva, ředitel dívčí školy bratr Alois Kotzman
11. ledna 1939 se konala valná hromada ve které byl zvolen za starostu a náčelníka bratr Petr HOFR. I tady byla volba velmi dobrá protože bratr Petr HOFR navazuje na práci svého předchůdce. Do činnosti sboru zasahuje nemile II světová válka. Díky velké soudržnosti sboru toto období hasiči překonali. V roce 1948 při volbách byl zvolen starostou hasičů bratr František Sušil a velitelem bratr Petr HOFR. Tyto roky jsou také obdobím kdy se prolíná pokles činnosti s aktivitou. V této době vznikají družstva mužů, žen a dorostu. Okresním velitelem je zvolen bratr Petr HOFR. Bylo to ještě za tehdejší okres Kyjov, který později zanikl. 16. února 1962 došla sboru smutná zpráva, že zemřel náš dlouholetý starosta bývalí okresní a krajský velitel bratr Petr HOFR.
V roce 1964 přebírá vedení hasičů bratr Eduard Slanina. Zdá se, že tato volba byla správná. V roce 1971 odstoupil ze své funkce ze zdravotních důvodů bratr Slanina a na jeho místo bratr Šimeček. V roce 1978 bylo započato s výstavbou nové požární zbrojnice. V roce1984 pak byla výstavba ukončena a předána do užívání.
Od roku 1983 začíná bezvládí sboru. Kronika Končí právě tímto rokem. Přesto i toto těžké období bylo překonáno. a příchozí rok 1995 kdy se sbor obnovuje a začíná opět období kdy se sbor zvedá k další činnosti. Z těchto úspěchů které náš obnovený sbor získal nebo Svou prací vykonal jmenujeme.
Sborový prapor, opravy techniky, získání místnosti ve vrchním patře, zakoupením vycházkových obleků, vybavení zásahové jednotky, I etapa činnosti mladých hasičů. Na těchto úspěších stojí celá členská základna, která se skládá z těchto členů
Starosta sboru: Josef Ketler st., Velitel Sboru: Jiří tynkl - který ze zdravotních důvodů odstupuje roku 2009. Jeho nástupce Josef Ketler.ml . Dále pak: Martina Franková, Vladimíra Norková, Radek Seménka, Zbyněk Konečný, Jaroslav Juráček, Martin Vacl, Michal Vacl, Zdenek Věžník, Jaroslav Fila, Lukáš Norek, Libor Norek, Irena Konečná, Martina Kytlicová, Jindřiška Ketlerová.
Tito členové jsou evidováni do konce roku 2008.
Musím ještě připomenout velmi smutnou událost. V roce 2009 nás navždy opustili po tragických událostech dva členové.
Byli to: Martin Vacl 8.5.2009 a Radek Seménka 23.7.2009. Čest jejich památce.
Již více než dvě stě let dominuje malebnému koryčanskému panoramatu z nevysokého pískovcového útvaru, jako by jej nějaká velká ruka uhnětla schválně, kaple svatého Floriána.
V létě roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí požár, který se rychle rozšířil a padla mu za oběť většina stavení na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Majitel panství, poslední z rodu Horeckých, dal postavit na nedalekém kopečku kapli, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi. Než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli.
Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic. Na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných moždířů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. Už během první světové války bylo od této tradice upouštěno. Zato po válce okolí kaple ožilo nebývalým ruchem.
Ve stínu staletých lip scházela se tu mládež, která si zpěvem a družnou zábavou vyplňovala svůj volný čas. Od jara až do zadumaného podzimu nesla se do ulic tichá píseň mládí jako ukolébavka těm, kdož na zápraží svých domů po celodenní práci odpočívali. Posléze se zde konaly bohoslužby jen v den svátku svatého Floriána. Kaple stojí ve stínu staletých lip a její vybavení vedle skromného oltáře tvoří jen oltářní obraz sv. Floriána od Josefa Hromádky z Litenčic.
V roce 2004, při příležitosti výročí 130 let místního Sboru dobrovolných hasičů v Koryčanech, byla kaple kompletně opravena a dne 24. července byla při slavnostní bohoslužbě znovu vysvěcena za velké účasti místních hasičů i občanů.
Naše počátky vzniku sahají až do roku 1874, kdy byla zřízena takzvaná požární policie. Do roku 1989 zajišťoval sbor i hašení požárů. Po tomto datu došlo k pomyslnému rozdělení na - Sbor a zásahovou jednotku. Ale musím zdůraznit, že ve většině obcí by jednotky zanikly bez podpory sboru a většina členů jednotky je členy sboru. Tyto organizace by jen těžko přežívaly bez vzájemné podpory. V jednotce jsou lidé, kteří jsou odhodlaní pomáhat druhým a zásahy zachraňují nejen životy, ale i majetky. Když nemůže člen jednotky, byť ze zdravotních důvodů tuto činnost vykonávat, je dále členem sboru. Protože hasičina ho baví a pro takového člena bez existence sboru by odchod do ústraní byl bolestivý, že opustil koníčka kterého miloval. Proto chci podotknout, že propojení sboru a jednotky je důležité. Toto propojení je nelépe vidět při různých oslavách. Například při výročí založení sboru. Sbor se stará o hladký průběh oslav a pořádání zábav. A jednotka zpestřuje oslavy ukázkami techniky a dovednostmi. Jelikož každý jsme členem sboru, tak o hladký průběh nejen oslav, se starají všichni.
Historie vzniku Sboru dobrovolných hasičů Koryčany - město
Z kroniky sboru se dočítáme, že vznik sboru dobrovolných hasičů sahá až do roku 1870 kdy obec Koryčany vlastní na tu dobu již nějaké hasičské nářadí, které je skladováno v jednom přístřešku v Blišické ulici u Palírny. Obec však hasičský sbor neměla. Až v roce 1874 vzniká takzvaná hasičská policie pro jednotlivé ulice. Do tohoto roku se kladou počátky našeho sboru. V roce 1875 obecní zastupitelstvo projednalo dne 10. ledna na schůzi záležitosti hasičské. Příslušný protokol zněl: zakoupení hasičské stříkačky povoleno. V této době se přihlásilo do sboru 48 mužů. Podrobný záznam o složení a činnosti sboru chybí a většinou tyto zprávy a zápisy jsou neúplné. Zde je nutno dodat, že náčelníkem sboru se stal nadučitel K.M.Ondráček. To se psal rok 1885. Náčelníkem byl pak do roku 1899. Ze zápisů z kroniky byli tyto roky pro sbor velmi pochmurné jelikož sbor byl ve velkém úpadku.
Na sklonku roku 1898 byl pověřen obecním zastupitelstvem v koryčanech tehdejší učitel chlapecké školy bratr Alois Kotzman aby zřídil a organizoval sbor dobrovolných hasičů v koryčanech. Ujal se této práce s největším zájmem a energií. Ihned po jmenování náčelníkem sboru začíná s prací ve sboru. Přijímá nové členy, kupuje nové pracovní obleky, opravují se přilby, staví se další přístřešek aby mohla být uskladněna a řádně zabezpečena hasičská technika. V roce 1900 pak byli vypracovány stanovy sboru. Rok 1910 zůstává hluboko zapsán do historie hasičů v koryčanech. V tomto roce byla předána do užívání sboru nová hasičská zbrojnice, kterou předává sboru tehdejší starosta obce Alfréd Thonet. Po celou dobu, která se vyznačovala velkým úsilím a práce pro hasiče ve které vyniká osoba bratra Kotzmana, vynakládal sbor velké úsilí o záchranu majetku občanů a také lidským přístupem k tragédiím občanů nejen v koryčanech. K nezapomenutelným okamžikům našeho sboru patří jmenování bratra Kotzmana v roce 1906 členem župního výboru župy kyjovské aby pak v roce 1919 byl jednomyslně zvolen starostou župy kyjovské. Další jeho funkce a aktivity jsou popsány v části jeho životopisu, který bude samostatně zveřejněn. V roce 1923 slaví sbor 25-let od své rekonstrukce to je od roku 1899. U příležitosti tohoto jubilea se koná 17. června v koryčanech župní sjezd. Po celou dobu náš sbor aktivně přistupuje k úkolům, které před ním stojí. Jest také zmínit založení družstva samaritánů, pořízení sanitky a záchranné stanice. Těžkou ránu pak sbor zasahuje 19. březen 1938 kdy zemřel starosta sboru a starosta, kyjovské župy č.38, jednatel, Moravskoslezské jednoty hasičské, předseda organizační komise svazku československého hasičstva, ředitel dívčí školy bratr Alois Kotzman
11. ledna 1939 se konala valná hromada ve které byl zvolen za starostu a náčelníka bratr Petr HOFR. I tady byla volba velmi dobrá protože bratr Petr HOFR navazuje na práci svého předchůdce. Do činnosti sboru zasahuje nemile II světová válka. Díky velké soudržnosti sboru toto období hasiči překonali. V roce 1948 při volbách byl zvolen starostou hasičů bratr František Sušil a velitelem bratr Petr HOFR. Tyto roky jsou také obdobím kdy se prolíná pokles činnosti s aktivitou. V této době vznikají družstva mužů, žen a dorostu. Okresním velitelem je zvolen bratr Petr HOFR. Bylo to ještě za tehdejší okres Kyjov, který později zanikl. 16. února 1962 došla sboru smutná zpráva, že zemřel náš dlouholetý starosta bývalí okresní a krajský velitel bratr Petr HOFR.
V roce 1964 přebírá vedení hasičů bratr Eduard Slanina. Zdá se, že tato volba byla správná. V roce 1971 odstoupil ze své funkce ze zdravotních důvodů bratr Slanina a na jeho místo bratr Šimeček. V roce 1978 bylo započato s výstavbou nové požární zbrojnice. V roce1984 pak byla výstavba ukončena a předána do užívání.
Od roku 1983 začíná bezvládí sboru. Kronika Končí právě tímto rokem. Přesto i toto těžké období bylo překonáno. a příchozí rok 1995 kdy se sbor obnovuje a začíná opět období kdy se sbor zvedá k další činnosti. Z těchto úspěchů které náš obnovený sbor získal nebo Svou prací vykonal jmenujeme.
Sborový prapor, opravy techniky, získání místnosti ve vrchním patře, zakoupením vycházkových obleků, vybavení zásahové jednotky, I etapa činnosti mladých hasičů. Na těchto úspěších stojí celá členská základna, která se skládá z těchto členů
Starosta sboru: Josef Ketler st., Velitel Sboru: Jiří tynkl - který ze zdravotních důvodů odstupuje roku 2009. Jeho nástupce Josef Ketler.ml . Dále pak: Martina Franková, Vladimíra Norková, Radek Seménka, Zbyněk Konečný, Jaroslav Juráček, Martin Vacl, Michal Vacl, Zdenek Věžník, Jaroslav Fila, Lukáš Norek, Libor Norek, Irena Konečná, Martina Kytlicová, Jindřiška Ketlerová.
Tito členové jsou evidováni do konce roku 2008.
Musím ještě připomenout velmi smutnou událost. V roce 2009 nás navždy opustili po tragických událostech dva členové.
Byli to: Martin Vacl 8.5.2009 a Radek Seménka 23.7.2009. Čest jejich památce.
Autor článku. Josef Ketler st. starosta sboru
Již více než dvě stě let dominuje malebnému koryčanskému panoramatu z nevysokého pískovcového útvaru, jako by jej nějaká velká ruka uhnětla schválně, kaple svatého Floriána.
V létě roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí požár, který se rychle rozšířil a padla mu za oběť většina stavení na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Majitel panství, poslední z rodu Horeckých, dal postavit na nedalekém kopečku kapli, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi. Než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli.
Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic. Na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných moždířů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. Už během první světové války bylo od této tradice upouštěno. Zato po válce okolí kaple ožilo nebývalým ruchem.
Ve stínu staletých lip scházela se tu mládež, která si zpěvem a družnou zábavou vyplňovala svůj volný čas. Od jara až do zadumaného podzimu nesla se do ulic tichá píseň mládí jako ukolébavka těm, kdož na zápraží svých domů po celodenní práci odpočívali. Posléze se zde konaly bohoslužby jen v den svátku svatého Floriána. Kaple stojí ve stínu staletých lip a její vybavení vedle skromného oltáře tvoří jen oltářní obraz sv. Floriána od Josefa Hromádky z Litenčic.
V roce 2004, při příležitosti výročí 130 let místního Sboru dobrovolných hasičů v Koryčanech, byla kaple kompletně opravena a dne 24. července byla při slavnostní bohoslužbě znovu vysvěcena za velké účasti místních hasičů i občanů.
Autor článku. Josef Ketler st. starosta sboru
